Svítí na Novém Zélandu, ve škole na Papui-Nové Guineji nebo v norském městě Kristiansand. Česká světla mají i na hlavní třídě v gruzínském Tbilisi, v bývalých amerických základnách v Afghánistánu nebo v budově investiční skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera v pražských Dejvicích.

Českou firmu Modus, která se specializuje na veřejné osvětlení a průmyslová a kancelářská svítidla, založila na začátku 90. let šestice mužů – Jiří Kavka, Jiří Vejmelka, Zdeněk Šimon, Milan Bedřich, Lubomír Kalina a Milan Dolejší.

jistili, že se skvěle doplňují, a za 25 let se z výrobců komponentů do zářivek vypracovali do pozice největšího tuzemského producenta LED svítidel s miliardovým obratem. Aniž by si kdy půjčili od banky nebo své podíly odprodali, navíc se od začátku drží v zisku. Dnes po nich firmu pomalu přebírají jejich synové a dcery.

Kancelářská světla ve stylu falešného nebe v norském office parku

Na začátku Jiří Kavka a Jiří Vejmelka společně pracovali v pražské Tesle na vývoji zářivek, které v 90. letech zažívaly boom. Aby zářivka fungovala, potřebovala adaptér, který se rozhodli vyrábět, sami na to ale nestačili.

Přidal se k nim Zdeněk Šimon, který tehdy pracoval jako dispečer, a jejich součástky začal na svých cestách po Česku nabízet. Když někdo potřeboval adaptér namontovat, byl tady Milan Bedřich, který se do nového byznysu zapojil jako čtvrtý. Původně je vyráběli v opravně motorů Milana Dolejšího a jako šestého přibrali Lubomíra Kalinu, který rozuměl ekonomice, legislativě a dotacím.

„Úplně první investice do firmy byly tři tisíce korun, které dostala manželka od tchyně, aby si koupila péřovou bundu,“ směje se spoluzakladatel a jednatel firmy Jiří Kavka (na úvodní fotce vpravo), který se svými kolegy součástky do zářivek vozil na poštu na kole. V jejich firemní kronice se píše, že na něm na jeden zátah uvezli až 15 balíků.

Za několik měsíců je potkalo velké štěstí. Šestice se seznámila s hlavním energetikem podniků, které před revolucí patřily pod ROH, a ten adaptéry Modus začal doporučovat firmám, se kterými spolupracoval. Kromě škol a jiných veřejných budov si je tak objednal například hotel Horal ve Špindlerově Mlýně nebo Hotel Atrium (dnešní hotel Hilton). Tehdy si uvědomili, že jim jen součástky nestačí, chtěli vyrábět celá svítidla, a to doma, v Česku.

První společná fotka zakladatelů: Zleva Jiří Vejmelka, Zdeněk Šimon, Milan Dolejší, Jiří Kavka, Milan Bedřich a Lubomír Kalina

„Neměli jsme ale dostatek financí na pořízení technologií na výrobu celých svítidel, nakupovali jsme proto součástky z Belgie a světla jsme tady kompletovali a prodávali,“ říká Jiří Kavka.

„Můj pokojík fungoval jako sklad a já si z krabiček od adaptérů dělal garáže pro angličáky,“ směje se jeho syn Jan, který je jedním z celkem devíti potomků zakladatelů, kteří ve společnosti působí. Ve firmě pracuje od svých patnácti a dnes je obchodním manažerem.

Současně s rostoucím tuzemským obchodem začal Modus rozvíjet export, který dnes tvoří 70 procent tržeb. Nejdřív se dostal do Ruska a Kazachstánu, když zákazníci zareagovali na inzerát v Annonci.

 
 
Čím víc světel prodával, tím víc investoval Modus do nákupu nových strojů a výrobního zázemí a postupně si v něm začali jednotlivé díly vyrábět sami. Produkci přestěhovali z malé dílny jednoho ze zakladatelů do výrobní haly v České Lípě, kde během 10 let vybudovali soběstačnou výrobu a zaměstnávají 450 zaměstnanců. Šedesát z nich jsou vězni ze Stráže pod Ralskem.
 
 

Dnes už si zmíněná firma na součástky z Belgie kupuje svítidla a komponenty od Čechů. Modus se stal jedním z mála výrobců na světě, kteří kromě zářivek a jiných svítidel kompletně vyrábějí svá LED světla. Když před sedmi lety po zářivkové vlně přišla LED revoluce, do výroby investoval 200 milionů korun a společně se zářivkami vyrábí 25 tisíc svítidel týdně. Přestože bojuje s levným dovozem LED svítidel z Číny, spousta zahraničních firem českou výrobu stále upřednostňuje.

„I když jsme dvakrát nebo třikrát dražší, třeba Skandinávci nám dávají přednost. Vědí, že je vše kompletně vyrobené v Evropě, a že navíc můžeme svítidlo přizpůsobit jejich požadavkům,“ vysvětluje Jan Kavka.